Informační speciál o Syrské občanské válce a jejích globálních dopadech

Příběh syrské války

Publikováno: 18. 8. 2020

Autoři projektu

Arabské jaro a jak to všechno začalo

Vlna arabského jara zasáhla Syrskou arabskou republiku v době špatné ekonomické situace a významných společenských změn. Po desítkách let autoritářské vlády jedné strany v čele s Háfizemal-Asadem se po roce 2000 stal prezidentem jeho syn Baššár, ten nejprve u některých vzbuzoval naděje na uvolnění politických poměrů, ty se však nenaplnily: moc se nadále koncentrovala
v rukou vojenských stranických kádrů, kde klíčové pozice zastávaly příslušníci klanů menšinových alawitů asunnitské obchodní elity.

Liberalizační ekonomické reformy za nového prezidenta negativně postihly ty nejzranitelnější skupiny jako malé lokální podniky a zemědělce, které navíc od roku 2007 trápilo drastické sucho a státem nezvládnutá migrace do měst. Průběh samotných protestů v roce 2011 se z mnoha důvodů velmi lišil od okolních zemí.

Autoritářský režim, proslulý svým nepotismem, korupcí a tvrdými represivními metodami, měl za sebou dlouholetý boj proti politické opozici, výraznou stopu na něm zanechalo krvavě potlačené islamistické povstání na začátku 80. let. Na první mírové demonstrace na jaře roku 2011, jichž se účastnilo široké spektrum aktivistů a sociálních skupin a které se vyznačovaly např. i vysokou aktivitou a participací žen, reagoval návrhem spíše kosmetických reforem, ale rovněž silou: výsledkem byly nejen stovky zastřelených, další stovky zatčených, ale také nové protesty, které vedle „kolébky povstání“ v Dar’á zasáhly většinu velkých syrských měst včetně Damašku, Aleppa, Homsu, Hamá, Tartúsu, Latákie, Rakky aj. Postupně vzniklá povstalecká území se často kryla se sunnitskými, zanedbanými oblastmi na periferii země a chudými předměstími velkých měst.

Mapa
– Skladba syrské společnosti je etnicky i nábožensky výrazně heterogennější než např. v Egyptě nebo v Tunisku, kde tzv. arabské jaro začalo.

 

Masové demonstrace proti režimu, 2011

Associated Press
Otevřít
 

Mučení a likvidace politických vězňů

Amnesty International
Otevřít
 

Arabské jaro v Tunisku

prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc.
Otevřít
 

Arabské jaro v Egyptě

prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc.
Otevřít
 

Syrské protesty arabského jara

Jan Daniel, Ph.D.
Otevřít
 

Protesty v Hamá, červenec 2011

Syrian Revolution Network
Otevřít
 

Válečné události a jejich aktéři

Někteří důstojníci syrské armády během protestů roku 2011 odmítali nařídit střelbu do protestujících, z oficiální armády dezertovali a na konci roku založili tzv. Svobodnou syrskou armádu (SSA), oficiálně se hlásící k možnosti „svobodné, demokratické a pluralitní“ Sýrie. Tato nová povstalecká armáda, ve skutečnosti spíše volné sdružení lokálních milicí a frakcí, trpěla výraznou rivalitou mezi různými skupinami.

Se stupňujícím se násilím nabíral konflikt výrazně sektářskou povahu, když v povstání začaly hrát větší roli nejdříve islamisté a později džihádistické útoky na minority (alawity, šíity, křesťany), jež se v reakci na to ještě více přimknuly k režimu. To učinili i někteří sunnité spatřující v Asadově vládě menší nebezpečí. V roce 2014 se totiž z chaosu občanské války vynořili džihádisté z Islámského státu, z velké části cizího původu, a posílily i další islamistické skupiny, k nimž se mnohdy přidávali i bývalí vojáci ze SSA.

Do syrské občanské války se postupně zapojily některé sousední státy a světové mocnosti, čímž se konflikt rozrostl a výrazně prodloužil. Za syrský režim se postavili šíitští spojenci: už od počátku války syrské vládě poskytoval logistickou, technickou a finanční podporu Írán a bojů se na její straně zúčastnil také libanonský Hizballáh. Roku 2015 poprvé vojensky zasáhlo Rusko, které spolu s Čínou vetovalo většinu rezolucí OSN podporovaných Západem.

Protirežimní povstalce podporovaly kromě sunnitských zálivových monarchií také USA (rebelům např. poskytovala výcvik CIA), jež později vedly také mezinárodní koalici proti Islámskému státu a vyzbrojovaly kurdské jednotky bojující proti němu v první linii. Turecko se sice postavilo na stranu opozice a mezinárodní koalice, avšak také proti syrským Kurdům. Přímo na režim zaútočily USA omezeně několika cílenými nálety až po „překročení červené linie“ v důsledku chemických útoků, mj. v Chán Šajchúnu ze 4. dubna 2017. Finance různým islamistickým skupinám dodávala dále Saúdská Arábie, jež v Sýrii vede zástupnou válku proti Íránu.

 

Shrnutí komplexního konfliktu

Jan Daniel, Ph.D.
Otevřít
 

Režim Baššára Asada

Jan Daniel, Ph.D.
Otevřít
 

Principy Syrské svobodné armády

Otevřít
 

Svobodná syrská armáda

RNDr. Mgr. Pavel Doboš, Ph.D
Otevřít
 

Islamismus v syrské občanské válce

RNDr. Mgr. Pavel Doboš, Ph.D.
Otevřít
 

Zahraniční bojovníci v řadách IS

PhDr. Ondřej Ditrych, MPhil. Ph.D.
Otevřít
 

Sýrie dnes

Boje doprovázel územní rozpad státu, jehož současné hranice určily mj. západní mocnosti po 1. světové válce a následném rozpadu Osmanské říše. Znovu se tak projevila sociální a geografická nekoherentnost do velké míry umělého státního útvaru, jakým moderní Sýrie byla.
Díky ruské a íránské podpoře se Asadovu režimu podařilo získat většinu země opět pod svou kontrolu a v polovině roku 2020 tak z původních povstaleckých území zbyl pouze zlomek, a to severozápadní cíp země okolo města Idlib, poslední bašty povstalců a islamistické opozice, a Afrín, okupovaný tureckou armádou.

Severovýchod země v kooperaci s režimem, ruskými a americkými jednotkami stále spravují kurdské autonomní síly, oslabené tureckou intervencí na podzim roku 2019.
Válka od roku 2011 donutila kolem 6 milionů Syřanů opustit zemi, další zhruba čtvrtina (předválečné) syrské populace je vysídlena uvnitř Sýrie. Podle odhadu Světové banky byla v celé zemi poničena více než čtvrtina všech obytných budov. Počty obětí se počítají ve statisících, neexistují o nich však přesné a spolehlivé statistiky.

 

Shrnutí deseti let války

France24
Otevřít
 

Počátky přímého zapojení Ruska do války v Sýrii

Bc. Stanislava Ozerova a Emil Aslan, Ph.D.
Otevřít
 

Rozsah zkázy po bombardování Aleppa, březen 2016

BBC News
Otevřít
 

Angažmá Saúdské Arábie v Sýrii

Mgr. Zuzana Kováčiková
Otevřít
 

Rožava – Demokratická federace severní a východní Sýrie

Priv.-Doc. Dr. habil. Gülistan Gürbey
Otevřít
 

Syrští uprchlíci na cestě v roce 2015

National Geographic
Otevřít
 
Syrská vláda
Syrská opozice
Kurdové
Islamský stát
Turecko
2015 2020  
 
 

Každodenní vývoj situace je možné sledovat zde

 
Palmýra - památková oblast - Červenec 2018
Palmýra - památková oblast - Srpen 2010
Palmýra - Belův chrám, antické divadlo
Zdroj: Google Earth
 
 

Situace vysídlenců a vyhlídky do budoucna

Nejvíce syrských uprchlíků je registrováno v Turecku (3, 6 milionů), Libanonu a Jordánsku. V Turecku přitom nemají oficiální status uprchlíků, ale „hostů“ pod dočasnou ochranou a jejich budoucnost bývá předmětem mnoha debat, včetně té o jejich přemístění do „bezpečné zóny“ uvnitř Sýrie.
V Libanonu se dosud nachází asi milion Syřanů registrovaných Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky (UNHCR). Statistiky UNHCR se však už neobnovují, proto celkový počet může být vyšší. Až 70 % z nich zde žije pod hranicí chudoby. Další miliony Syřanů přebývají v Jordánsku, Egyptě, Iráku a jinde.

Většina bydlí ve městech, jen menšina v uprchlických táborech. Malá část emigrantů mířila do Evropy, a to nejčastěji tzv. balkánskou trasou do Německa, kam jich do konce roku 2017 ze Sýrie přišlo na 700 tisíc.
Podle badatelů se desetitisíce Syřanů v posledních letech často nedobrovolně vrátily do vlasti. Syrská vláda také začala organizovat jejich návraty. Tito navrátilci podle průzkumu Syrského svazu pro občanskou důstojnost z roku 2019 často čelí zatčením bez obvinění, šikaně ze strany úřadů a prekérní finanční situaci. Syřany hrozby pronásledování od návratu odrazuje celá řada faktorů: obtíže při získávání osobních dokladů a dokumentů potřebných k doložení nebo znovuzískání osobního majetku; nebezpečí odvodu do armády (a na frontovou linii), kterému čelí mladí muži. I když jinak platí vládou ovládané oblasti za nejstabilnější, zejména na jihu země zůstává bezpečnostní situace napjatá.
Otázky vyvolává také budoucí rekonstrukce země. Zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii na konci roku 2017 odhadl částku na obnovu základní infrastruktury na 250 miliard amerických dolarů. Asadovy hlavní spojenci, Írán a Rusko, na obnovu nemají prostředky a západní státy zase finanční pomoc při rekonstrukci podmiňují zásadní politickou proměnou, kterou syrský režim odmítá. EU a členské státy nechtějí podporovat projekty, z nichž může těžit Asadův režim, a trvají na tom, že bez hlubšího politického řešení je rozsáhlejší finanční podpora rekonstrukce kontraproduktivní.

humanitární pomoc

11.1 milionu

Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí při OSN potřebuje 11.1 milionů lidí v Sýrii humanitární pomoc (k 28.1.2020).

vnitřně vysídlené osoby

6.4 milionu

K datu 31.12.2019 evidovaly mezinárodní organizace celkově 6 495 000 vnitřně vysídlených Syřanů.

uprchlíci

5.5 milionu

K 5.1.2020 bylo podle UNHCR ve světě registrováno 5 540 406 syrských uprchlíků; z toho 3,581,636 v Turecku.

 

Kdo bude rekonstruovat válkou zničenou Sýrii?

Jan Daniel, Ph.D., Ústav mezinárodních vztahů
Otevřít
 

Jak pomoci obnově Sýrie?

Diakonie ČCE
Otevřít
 

Legální status Syřanů v Turecku

Mgr. Oğuz Can Ok
Otevřít
 

Syřané v Turecku: neudržitelný rozvoj?

Kristýna Kučerová, Ústav mezinárodních vztahů
Otevřít
 

Rozhovor se syrskou azylantkou Sarah Mardini z jara 2019

Amnesty International
Otevřít
 

Právní aspekty uprchlictví

Udělení azylu je rozhodnutím státu, ale jedná se o nárok pronásledovaného uprchlíka, který musí přijímající stát pouze stvrdit svým rozhodnutím. Jde-li cizinci v zemi původu o život z azylově relevantních důvodů, stát azyl udělit musí a cizince takto ochránit musí.

Problematika udělování azylů je na úrovni národního práva v České republice upravena jednak v ústavním pořádku článkem 43 Listiny základních práv a svobod (LZPS), který říká, že: „Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami“ a jednak zákonem o azylu č. 325/1999 Sbírky zákonů.

Zákon o azylu důsledně vychází z definice uprchlíka v Ženevské úmluvě o právním postavení uprchlíků, kterou ČR přijala, a stanoví povinnost státu udělit azyl osobě, která se nachází mimo svou zemi původu a má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, národnosti, náboženství, politického přesvědčení nebo příslušnosti k určité sociální skupině. O udělení azylu nebo časově omezené doplňkové ochrany rozhoduje v ČR odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR (OAMP). Pouze OAMP může azyl udělit, žádost o něj zamítnout či řízení zastavit. Neúspěšný žadatel o azyl se může obrátit na soud, ale ten, když dá žadateli zapravdu, věc vrátí zpět k novému rozhodnutí ministerstvu.

 

Azyl v ČR – nárok nebo libovůle státu?

JUDr. Martin Rozumek
Organizace pro pomoc uprchlíkům
Otevřít
 

Azylová politika EU - existuje vůbec?

JUDr. Martin Rozumek
Organizace pro pomoc uprchlíkům
Otevřít
 

Jedno procento lidstva vysídleno

zpráva UNHCR Globální trendy - 2020
Otevřít
 

Humanitární mise českých organizací v Sýrii

Podívejte se, na co se zaměřuje práce českých humanitárních organizací v Sýrii nebo Libanonu, který se svou rozlohou srovnatelnou s Jihočeským krajem hostí na 1,5 milionu uprchlíků ze Sýrie. V tomto rozcestníku si můžete přečíst více o práci českých organizací a způsobech, jak podpořit jejich aktuální projekty. Najdete zde také informace o dobrovolnictví, díky kterému se můžete zapojit do podpory integrace žadatelů o mezinárodní ochranu v Česku.

Člověk v tísni Člověk v tísni
Sýrie, kdysi oblíbená turistická destinace, se stala jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Násilně potlačené povstání, které vypuklo počátkem roku 2011, se rychle proměnilo v ozbrojený konflikt, kvůli kterému přišlo o život obrovské množství civilistů a které nadále nutí miliony lidí utíkat ze svých domovů. Člověk v tísni na krizi v Sýrii zareagoval v roce 2012 jako jedna z prvních mezinárodních humanitárních organizací a v současnosti poskytuje každý měsíc různé formy pomoci v průměru 230 000 lidem. Více informací najdete zde.
Chci přispět
Diakonie ČCE – Středisko humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE – Středisko humanitární a rozvojové spolupráce
Libanon, který se potýká s velkými sociálními a ekonomickými nerovnostmi, hostí na 1,5 milionu lidí, kteří utekli před konfliktem v sousední Sýrii. Letošní postní sbírka Střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE je zaměřená na podporu školky v komunitním centru Tahaddi v Libanonu. Tahaddi provozuje komunitní školku od roku 2018. Pro děti z místních chudých rodin a z rodin syrských uprchlíků poskytuje školka podnětné a bezpečné prostředí – částečnou alternativu trávení času v často nuzných příbytcích na hranici hygienické únosnosti či na ulici. Na postní sbírku můžete přispět také koupí originálního dárku.
Chci přispět
ADRA ADRA
V Sýrii pomáhá ADRA od roku 2013. Od začátku svého působení se zaměřuje na obnovu základní infrastruktury pro vnitřně přesídlené osoby, které se navrátily do svých domovů v oblastech se stabilizovanou bezpečnostní situací. Až 40 % školní infrastruktury je v Sýrii zničeno nebo poškozeno, a proto se v tomto roce se ADRA věnuje primárně opravě škol. Školy jsou přeplněné a nedostatečně financované a dětem mimo školu hrozí zneužívání, vykořisťování, dětská práce, předčasné manželství a nábor do ozbrojených skupin. Informace o aktuální sbírce na projekt v Sýrii najdete zde. Přispět můžete také na stavbu vodojemu nebo obnovu komunitních center v Libanonu, kde žije přes 1,5 milionu Syřanů v extrémně chudých podmínkách.
Chci přispět
Organizace pro pomoc uprchlíkům Organizace pro pomoc uprchlíkům
Díky projektu iDobrovolník, na kterém se spolu s Organizací pro pomoc uprchlíkům podílí také Pražská kancelář Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, se můžete zapojit do podpory integrace žadatelů o mezinárodní ochranu a držitelů této ochrany v Česku. Většina zapojených klientů je z řad žadatelů o mezinárodní ochranu a mají zájem být stále v kontaktu s českým jazykem a neztratit nabyté vědomosti. Projekt iDobrovolník zprostředkovává setkání dobrovolníků s klienty formou pravidelného mentoringu, nebo jednorázových volnočasových i vzdělávacích akcí.
Chci se zapojit jako dobrovolník
Charita Česká republika Charita Česká republika
V první fázi syrského konfliktu se Charita zaměřila zejména na poskytování lékařské péče a podporu zdravotnických zařízení. Posléze zajišťovala nezbytnou materiální pomoc, například jídlo, oblečení či školní pomůcky pro děti vnitřně vysídleným rodinám. Působnost Charity se postupně rozšířila do Libanonu, Jordánska a Iráku, kde žije velká část syrských uprchlíků. Současná humanitární pomoc Charity se soustředí zejména na opravy válkou zničených na severu Sýrie a podporu navrátilcům v Iráku, kterým pomáhá nalézt zdroj obživy. Činnost Charity můžete podpořit přispěním do zmíněných sbírek zde.
Chci přispět
 

Pro média

V této sekci naleznou novináři a novinářky informace o organizacích občanské společnosti a akademických institucích, které se do tvorby Syrského speciálu zapojily a poskytly kontaktní údaje na své zástupce, kteří komunikují s médii. Dále nabízíme soubor odkazů na kvalitní informační zdroje o válce v Sýrii a migraci.

Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) – OPU již 25 let pomáhá uprchlíkům a cizincům v České republice. OPU je nevládní a nezisková organizace, která bezplatně poskytuje právní a sociální poradenství, pořádá vzdělávací programy pro laickou i odbornou veřejnost a další aktivity na podporu integrace cizinců. Martin Rozumek
Ředitel
Charita Česká republika – Naše sociální a zdravotní služby každoročně pomáhají téměř 150 tisícům lidí po celé republice a naše humanitární pomoc a projekty rozvojové spolupráce přispívají k zlepšení kvality života lidí na čtyřech kontinentech. Od počátku syrské války pomáhala Charita Česká republika v Sýrii, Iráku, Libanonu a Jordánsku. V současnosti pracujeme se syrskými uprchlíky v Iráku zejména na tom, aby si znovu našli zdroj obživy a postavili se na vlastní nohy. V České republice podporujeme integraci migrantů a uprchlíků. Kateřina Velíšková
Desk Officer v oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce
+420 296 243 330
CARE se zaměřuje na okamžitou pomoc při ozbrojených konfliktech a přírodních katastrofách. V současnosti pomáhá ve více než 100 zemích světa. Zasaženým komunitám poskytuje základní lékařskou péči, pitnou vodu, potraviny, hygienické balíčky, deky a stany, buduje přístup k vodě, sanitaci, přístřešky ad. CARE zůstává na místě, i když o krizi již média neinformují, a pomáhá obnovit tamní infrastrukturu. Zároveň organizace bojuje proti hladu a společenským nerovnostem, podporuje vzdělání a rozšiřuje ekonomické příležitosti pro ženy a dívky. V Sýrii pracuje CARE od roku 2013. Kateřina Buráňová
Koordinátorka komunikace a marketingu
+420 739 324 019
Diakonie ČCE – Středisko humanitární a rozvojové spolupráce poskytuje humanitární pomoc při mimořádných událostech v České republice a organizuje rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc v zahraničí. Středisko dlouhodobě pomáhá syrským uprchlíkům a hostitelským komunitám v Jordánsku a Libanonu. S podporou MZV ČR realizuje pomoc prostřednictvím místních komunitních center od roku 2017. Erik Siegl
Vedoucí zahraniční sekce
+420 731 593 210
Člověk v tísni – Poskytujeme okamžitou humanitární pomoc a pomáháme lidem postavit se na vlastní nohy. Pracujeme v Česku i v zahraničí. Podporujeme vzdělávání dětí, pomáháme nejchudším a nejzranitelnějším, podporujeme obránce lidských práv. Ctíme hodnoty vzájemné pomoci, solidarity a humanismu. Markéta Jourová
Mediální koordinátorka Humanitární a rozvojové sekce
+420 770 184 542
ADRA Česká republika je součástí mezinárodní sítě organizací ADRA, které působí ve více než 130 zemích světa. Poskytuje okamžitou humanitární pomoc v zahraničí i České republice při mimořádných událostech (povodně, hurikány, válečné konflikty apod.). Zároveň realizuje dlouhodobé rozvojové projekty s cílem poskytnout podporu lidem žijícím v chudobě a ve špatných životních podmínkách. Zbyněk Wojkowski
Vedoucí oddělení zahraničních projektů
+420 731 129 133
Amnesty International je dobrovolným hnutím lidí z celého světa, kterým není lhostejné porušování lidských práv a chtějí se mu postavit. Proto vedou kampaně, pořádají veřejné akce, zastávají se obětí bezpráví a usilují o systémové změny na úrovni států i mezinárodního společenství. Šárka Antošová
Specialistka na migraci
+420 725 125 020
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty zastřešuje 18 nevládních organizací, které s migranty přímo pracují nebo se jinak věnují problematice integrace cizinců. Koordinuje výměnu zkušeností na půdě pracovních skupin, zaměřených na otázky právní, advokační, sociální, mediální, vzdělávací či zdravotní. Pracovníkům členských organizací nabízí další vzdělávání a propagaci jejich práce. Iniciuje komunikaci mezi neziskovým sektorem a politiky, úředníky, vzdělávacími institucemi, odborníky z řad akademiků i zahraničními nevládními organizacemi. Pořádá debaty s představiteli různých zájmových skupin a vzdělávací workshopy pro zástupce státní správy, obcí i krajů. Zveřejňuje komentáře a analýzy k návrhům evropské i české legislativy. Andrea Krchová
Ředitelka
+420 777 231 668
Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i. (ÚMV), je nezávislá veřejná výzkumná instituce, která provádí výzkum v oblasti mezinárodních studií. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Ústav mezinárodních vztahů vytváří spojnici mezi akademickým světem, veřejností a mezinárodně-politickou praxí. Petra Schwarz Koutská
Specialistka komunikace
+420 731 606 854
Etnologický Ústav AV ČR se orientuje na základní i aplikovaný vědecký výzkum, poskytuje informační služby, metodologickou pomoc při výzkumech a připravuje expertní analýzy. Svou expertízou přispívá k poznání způsobů života a kultury různých sociálních a etnických skupin a v neposlední řadě reaguje na aktuální společenské výzvy, mezi které patří také současná migrace. Michal Pavlásek
Etnolog
Sdružení pro integraci a migraci se již od roku 1992 věnuje právnímu a sociálnímu poradenství migrantům. V posledních letech nabízíme klientům i psychosociální poradenství. Mezi naše aktivity vedle poradenství patří i osvěta veřejnosti prostřednictvím seminářů, konferencí, aktivit na školách a interkulturních akcí. Neméně důležitá je pro nás i advokační činnost. V poslední době se soustředíme na integraci cizinců na lokální úrovni. Pod záštitou naší organizace je také realizován projekt Uprchlíci vítejte a podporujeme občanskou iniciativu Pomáháme dětem na útěku. Marie Konrádová
Sociální geografka
+420 737 082 734
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je tradičním centrem české vzdělanosti. Svou prestiž zakládá na bezkonkurenčním počtu oborů, jichž zde lze studovat téměř sedmdesát, na hloubce a náročnosti studia a na svém výběrovém charakteru, což dokládá fakt, že se o studium na této fakultě každoročně uchází tisíce zájemců. Na Filozofické fakultě UK studuje téměř 8000 studentů, z nichž se mnohdy stávají vůdčí osobnosti společenského života naší země. Zuzana Válková
Tisková mluvčí
+420 770 152 810

Ilustrační fotky z webu ke stažení a využití ve vlastních článcích ZDE

ZDROJE

Zdroje týkající se Sýrie:

Zdroje týkající se migrace:

 

O nás

Jsme aliance českých humanitárních a lidskoprávních organizací, spolupracujících s akademickými institucemi. Přinášíme Vám srozumitelné, odborné a objektivní informace o válce v Sýrii, které Vám umožní porozumět konfliktu jasně a v souvislostech. Médiím nabízíme kontakty na odborníky z různých oblastí, na které se mohou při vytváření obsahu o konfliktu v Sýrii obrátit.

Humanitární a lidskoprávní organizace

Akademické instituce